Aleš Steklík: „Čína? To je úplně jiný svět!“

 

5C95D84A-4BB8-47F3-A6BE-0BCCF5CE78D7Spojení Čína a hokej je podobné asi jako dechovka a heavy metal. Ale v zemi neomezených možností se také lední hokej dostává do podvědomí místních obyvatel. Možná pomalu, ale už skutečnost, že Čína má klub v KHL, tak není nemožné, že jeho popularita bude stoupat.

RYCHNOV N. K./ŠANGHAJ – Pomáhat v jeho rozvoji a popularitě se do Číny vydal Aleš Steklík z Houdkovic. Hokejista Sokola Semechnice, ale také atlet, využil nabídky a cepuje malé hokejisty. Netrénuje však jen Číňany, pod jeho vedením se připravuje i Američan. „Hal je tu dostatek, ale jsou nevyužité,“ přibližuje podmínky pro hokej ALEŠ STEKLÍK.

B83830A5-F553-439F-AC4E-3D15861E4143V současné době jsi v Číně, kde pomáháš v rozvoji hokeje. Přibliž nám, jak ses k této práci dostal a jaká je její náplň…

Dá se říci, že přes školu. Studuji Fakultu tělesné výchovy a sportu, kde mám specializaci na předmět lední hokej, tedy lépe řečeno trenérství. Jednoho dne mi učitel právě z tohoto předmětu volal, že má pro mě nabídku. Nabídku trénování v Číně, což není zrovna obvyklá země pro hokej. (směje se)  Náplň práce spočívá samozřejmě v trénování, ale i s pomocí celkové propagace hokeje. Občas jedeme do škol a studentům se snažíme přiblížit hokej. Dokonce jednou za týden vedu dvě hodiny tělocviku, kde místo běhání po hřišti či jiné sportovní aktivity máme základy bruslení.

V kterém městě jsi a co je to za provincii?

Jsem v Šanghaji, která má status samostatné provincie. Bydlím ve čtvrti Songjiang a Číňané tomu říkají univerzitní město, protože jen v této čtvrti je osm obrovských univerzit.

981DA1B6-28AB-4980-AA62-543132D3A53BJak se jmenuje klub, v kterém trénuješ, a kolik Čechů-trenérů v klubu působí?

Trénuji v klubu, který se jmenuje Songjiang Bucks a je zde se mnou ještě jeden Čech. Ten ale moc netrénuje, protože jak sám říká, tak tomu příliš moc nerozumí – trénování. Má na starosti spíše věci ohledně výstrojí apod. V Česku vlastní totiž hokejový obchod. Dále tu je pak Číňan a dva Rusové. Jeden z nich je trenér gólmanů.

Na starost máte jakou kategorii?

To je trošku složitější otázka. Trénuji sice v klubu, ale ten funguje spíše jako hokejová akademie. Tedy rodiče si zaplatí na týden, měsíc individuální trénink s trenérem a tam se to věkově dost mění. Jeden trénink je s osmiletým hráčem, druhý pak třeba zase s patnáctiletým. Jinak pravidelné tréninky tu májí akorát dvě kategorie v klubu, což je U8 a U10.

D8C2DC73-5163-4228-A899-4A866F8F8C82

Jaké podmínky pro hokej v Číně jsou – např. haly, zájem dětí i dospělých?

Hal je tu dostatek, jen je tu jeden problém. Jak má čínská vláda dostatek financí, tak postaví nespočet hal a když je postaví, tak vlastně zjistí, že nejsou tolik využité a snaží se najít někoho, kdo by je využíval. Právě takový problém byl, ještě asi i trošku je, tady v Songjiangu. Čtvrť je celkem daleko od centra a většina rodičů raději jezdí tam, kde je to blíže. Co se týče zájmu, tak mi přijde, že rodič má kolikrát větší zájem, než to dítě samotné… Ale to je takhle i u nás. Koupí mu výstroj za několik tisíc a pak ho to stejně za pár let přestane bavit a skončí někde u počítače. Navíc tady je to s tou elektronikou a videohrami horší než u nás. Kolikrát jdu po městě a vidím, jak na telefonu hraje hru čtyřicetiletá maminka.

Co materiální vybavení?

Číňané toho o trénování moc neví, proto toho tu ze začátku moc nebylo. Ale když jim řeknete, co potřebujete, tak to koupí a za týden už to můžete používat v tréninku. Třeba takové ty gumové mantinely? To nemají snad nikde.

2F10976D-DCE6-459E-9508-8A515E242893Učíte Číňany hokej na stejném principu, jako je učí čeští trenéři fotbal, to znamená, že budujete akademie? V Číně působí bývalý trenér FC Hradec Králové Luboš Prokopec…

Ano, dá se to tak říci. Občas si připravíme i týdenní kemp, který se snažíme dobře zpropagovat a přijedou i děti z jiného města.

Předpokládám, že komunikace probíhá v angličtině – nebo máte překladatele?

Přesně tak, děti naštěstí chodí do mezinárodních škol, tak něco málo umí. S rodiči se dá taky občas dobře popovídat. Ve městě už je to ale horší, tam umí málokdo. Třeba v obchodě, když se potřebujete na něco zeptat, tak se bez překladače neobejdete.

E3DC83CA-23D2-40E9-BDDE-7D9C10FDC188Asi se do učení čínštiny nebudeš pouštět, ale pochytil jsi už nějaká slovíčka nebo fráze?

To bych se možná ani do konce života nenaučil. (směje se) Čínština patří mezi nejtěžší jazyky světa a není se čemu divit. I když ji slyším dennodenně, nemám ani páru, o čem se baví. Něco málo ano, jsou to slovíčka jako ahoj, dobré ráno, pivo apod. Musel jsem se taky naučit ukazování číslovek na prstech, protože když tady ukážete, že chcete například dvě jablka, vůbec netuší, co po nich chcete. (usmívá se)

Jsou Číňané šikovní a učenliví?

Co se týče dětí, tak je to podle mého názoru hrozně individuální. Souvisí to třeba asi i s tou výchovou dítěte od rodičů. Někteří jsou opravdu šikovní a chtějí se něco naučit, pak zase na někom poznáte už od první minuty, že je to s ním zbytečná práce.

E5C50C6F-BF7C-4476-95BF-CF4489AD8539Mohou někdy prorazit na mezinárodní scéně stejně jako Japonci nebo Korejci?

Když to tu povedou lidé, kteří vědí, jak na to a něco o hokeji vědí, tak věřím, že ano. Finance a zázemí, to všechno tu jsou schopní vybudovat. Ale také si myslím, že nikdy nebudou patřit do té A divize mistrovství světa. Je to něco, jako bys srovnával naše běžce vytrvalce s keňskými. Nemají na to, jak se říká, předpoklady. Tady je hodně populární basketbal a snad každý ho tu hraje a jsou v něm i hodně dobří.

V Šanghaji působí tým KHL, za nějž hraje Tomáš Mertl, bývalý hráč hradeckého Mountfieldu, Kunlun Red Star, hrající v hale Fei Yang arena. Měl jsi možnost navštívit nějaký zápas KHL? Právě Tomáš Mertl si stěžoval, že propagace hokeje v Šanghaji je minimální a o samotné zápasy není z řad fanoušků velký zájem. Průměrná návštěva je 500-600 diváků, což je velký rozdíl oproti Pekingu, kde klub předtím sídlil a chodilo tam na utkání okolo 5000 fanoušků. Viděl jsi po městě nějaké billboardy nebo reklamy týkající se Kunlunu Red Star?

Bohužel ne. V době, kdy jsem sem přilétal, zbývalo už jen pár zápasů a jelikož Kunlun nepostoupil do play off, tak měl po sezoně a už jsem to nestihl. Což mě trošku mrzí, protože vzhledem k tomu, že můj šéf tady dostává volné vstupenky, tak bych se tam lehce dostal. Ale bohužel, zkrátka člověk nemůže mít všechno. Přesně jak říkáš, co mám informace, tak zde chodí na zápasy kolikrát stejně diváků, jako u nás v kraji nebo 2. lize, což je na sedmadvacetimilionové město hrozně málo. Vlastně ani nevím, proč se přestěhovali z Pekingu sem do Šanghaje. Tady je zájem o hokej bídný. Když se někoho z dětí nebo i těch větších hokejistů zeptám, jestli vědí, kdo je třeba Connor McDavid nebo Sidney Crosby, tak absolutně netuší. Tak pochybuji, že vůbec vědí, že se tu hraje KHL. Na billboardech je samý basketbal nebo něco o elektronice. Všechny děti, které trošku zajímá hokej, tak jsou v Pekingu nebo prostě začnou hrát basketbal, protože zjistí, že tady to není na takové úrovni nebo to nemá budoucnost.

F4E91E01-63EF-4519-B4A9-F4A21CC911CA

Nebyl to pro tebe nejen životní, ale i kulturní šok, vydat se z Čech do Číny?

Rozhodně. Čína? To je úplně jiný svět! Dokud to člověk neuvidí naživo, nedokáže si to představit. Ta rozloha, velikost. Jen si to zkus představit, Šhanghaj má 27 milionů obyvatel, což jsou skoro naše tři republiky dohromady. Pro mě jako kluka z vesnice to je prostě něco neuvěřitelného. (směje se)

Hodně jsi zvažoval, zda nabídku přijmeš nebo jsi to bral jako velkou příležitost a byl jsi hned rozhodnutý?

Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Na 90% jsem byl hned rozhodnutý, že pokud to půjde, nenechám si tohle ujít. Musel jsem přerušit na semestr školu a plno dalších věcí, ale takovou možnost za půl roku či rok už dostat nemusíte.

659B5A65-49D1-4CF5-BCAA-25C423E91ECD

Jak to přijali rodiče a známí?

Rodiče, myslím si, byli v pohodě. Samozřejmě měli trochu strach, ale to je přirozené. Byli rádi, že se podívám do světa a ještě k tomu můžu dělat a zůstat u toho, co mě celý život naplňuje a baví. Kamarádi mi často říkali, že kdyby mohli, jedou hned se mnou. Přítelkyně už tolik ráda nebyla, protože musí vydržet dlouho sama, ale je samozřejmě ráda a podpořila mně.

Kde bydlíte a jak je o vás postaráno?

Bydlím asi deset minut autobusem od zimáku, tedy v Songjiangu na obrovském sídlišti. Něco jako jsou panelové domy, akorát mnohem větší a v sídlišti je jich tu tak kolem stovky. Se mnou je tu ještě trenér gólmanů. Každý máme svůj pokoj a společnou kuchyň i koupelnu. Když je nějaký problém, řekneme to a oni to hned vyřeší. Takže postaráno je o nás suprově. Akorát si teda musíme uklízet a to se přiznám, že mi moc nejde. (směje se)

Co tě v Číně nejvíce překvapilo nebo zaskočilo?

Strašně mě překvapilo, jací jsou Číňané lidé. Nevím, jestli jsou takoví jenom na cizince, ale se vším vám chtějí pomoci. Pořad se na vás smějí, a nejraději by se pro vás roztrhli. Působí hrozně příjemně. Naopak mě zaskočilo, že snad úplně každý tu kouří cigarety. Pro mě jako pro nekuřáka je to hrozný nezvyk. V hospodě, u jídla, všichni si prostě zapálí cigaretu.

F3762DD5-32F6-4CC0-A833-22AC5BA775FE

Místní doprava je asi taky trošku jiná než u nás, ne?

Ta je úplně jinde, až úplně nechápu, jak to všechno můžou uřídit. Metro má třeba 17 linek a 647 stanic, v porovnání s Prahou, která má tři linky a něco kolem 60 stanic, jsou to obrovský čísla. V průměru strávím v metru tak dvě hodiny cesty, když se jedu podívat do města. Taxíky tu jsou hrozně levný. Většinou, když někam jedeš taxíkem, na 99% pojedeš po dálnici, v Šhanghaji jsou totiž městské dálnice, kterých je tu asi osm. A vlaky? Neexistuje, že by měl minutu zpoždění.

Pokud máš volný čas, čím si ho vyplňuješ?

Připravuju si tréninky na další dny, týdny nebo jdu do města. Těch míst, co člověk chce tady navštívit, je hrozně moc. Samozřejmě i občas odpočívám, a když je špatné počasí, tak prostě spím. V dubnu se tu navíc jede závod Formule 1, které jsem velkým fanouškem, tak už mám lístek a moc se na to těším.

Ochutnal jsi nějakou místní specialitu?

Ještě ne a asi se ani nechystám. Já na tohle moc nejsem, zkrátka když mi to nevoní, nejsem si jist, zda by mně pak bylo dobře. S jídlem je to tu horší, evropské jídlo tu nenajdeš. Musíš vyhledat ve městě jedině nějakou evropskou hospodu, kam občas zajdu. Jinak tu jím rýži nebo nudle.

Měl jsi už čas poznat i jiná města?

Ne. Když letím do Šanghaje, přestupuju v Pekingu, ale tam se zdržuji jen na letišti. Když chceš navštívit jiné město, musíš mít tak dva dny volno. V červnu mě chtějí poslat asi na měsíc na Taiwan, tak uvidíme.

 

224E8ED5-59E9-4733-A8F6-D0A934D05CAE

A co fotbal, který v Číně zažívá velký rozmach. Do místní Superligy přicházejí velké hvězdy za obrovské sumy, proto má asi větší reklamu a popularitu než hokej. Ve městě působí dva kluby – Shanghai SIPG a Shanghai Shenhua. Nechystáš se na nějaký fotbalový zápas?

Ano, ten je tu teď na druhém místě po basketbalu. Abych se přiznal, tak fotbal tolik nesleduji, takže jsem se o to ještě nezajímal. Každopádně bych se určitě rád šel podívat na nějaký zápas. Když je to za „rohem“, byl bych hloupý, kdybych se o to aspoň nepokusil.

V létě se koná v Číně MS v basketbalu. Psal jsi, že basketbal tam je sport číslo jedna. Jsou tam znát už přípravy a reklama na blížící se MS?

Jojo, je to tu hodně propagovaný. Právě na těch billboardech apod. I plakáty jsou vylepené. Zrovna naši basketbalisté hrají svoji skupinu s Američany v Šanghaji. Je škoda, že je to až v srpnu, to už bych měl být doma. Čína hraje zase svoji skupinu v Pekingu, protože vědí, že tam přijde víc lidí. V Pekingu je prostě ten zájem o sporty jiný. Ale myslím, že zrovna v tomhle případě zaplní fanoušci halu i tady v Šanghaji. Je to něco, jako by u nás při MS v hokeji hrály skupinu v O2 aréně Kanada a Rusko s největšími hvězdami. To by taky přišlo dost lidí, i když by v té skupině nehráli naši.

0F89C7DC-13D6-4F6A-969F-CD7A6624B494Jak dlouho v Číně budeš a jak často se dostaneš domů?

Jsem tu dva měsíce a měl bych tu být do konce června. Tedy půl roku. Poté na prázdniny domů a musím dodělat školu. Ta bude pak na prvním místě. Doma jsem byl minulý měsíc, když mi vypršelo vízum. Teď se domů už nechystám. Z rodiny se za mnou ale chystá na deset dní brácha, tak mi aspoň něco z domu doveze. (usmívá se)

Čtenářská diskuze