Miroslav Šimůnek: „Je hranice, za kterou nejdu“

Hlavní tváří vydařeného „Víkendu pro celou rodinu“ v letovisku Studánka byl před čtrnácti dny spolu s internacionálem Ladislavem Vízkem herec a moderátor Miroslav Šimůnek. Svoji profesionalitu předvedl přítomným po oba dva dny, kdy slovem provázel doprovodné akce a ochotně se fotil a podepisoval všem zájemcům, především však z řad něžného pohlaví.

OLYMPUS DIGITAL CAMERARYCHNOV N. K. – Do povědomí diváků se dostal rolí v Troškově pohádce Z pekla štěstí. Poté následovaly další filmové role a před lety se k nim přidalo moderování různých společenských akcí.

„Popularita je příjemná, ale má dvě strany,“ říká MIROSLAV ŠIMŮNEK v rozhovoru, který nám poskytl během sobotního obědu.

Mirku, povídáme si během obědu. Nevadí ti to?

Ne, vůbec. Je mi jedno kdy a kde poskytnu rozhovor. (usmívá se)

Ty jsi původem Východočech, pocházíš z Jilemnice, takže jsi vlastně krajan. Teď jsme v Rychnově nad Kněžnou v letovisku Studánka. Jak se ti tu líbí?

U nás „doma“ se mi líbí, to je jasné. (usmívá se) Jen přijedeš a hlavně ten vzduch je daleko čistší, než kdekoli jinde. Hlavně oproti Praze, kde bydlím. Tady je krásně. Studánka je úžasná – relax, ráj v přírodě. Musím říct, že se mi tady také výborně spalo, což nebývá u mě zvykem, když spávám na hotelích. Jsou tady hrozně příjemní lidé, od personálu až po návštěvníky, prostě jak to ve východních Čechách bývá zvykem a jak říká Ljuba Skořepová (pochází z Police n. M. – pozn. autora): „Lidé se nesmějí, protože se se smějí očima.“ A to je ten kraj zaslíbený, to je přesně ono.

Miroslav Šimůnek a Ladislav Vízek.

Miroslav Šimůnek a Ladislav Vízek.

Na Rychnovsku a konkrétně v Rychnově jsi poprvé, nebo jsi tu už někdy byl pracovně nebo soukromě?

Musím říct, že tady nejsem často, ale v Rychnově jsem moderoval x-krát. Je to v průběhu dvanácti let, takže si nevzpomenu, kde to bylo. Je to stejné, jako mi připomeneš třeba Pardubice, tak vím, že jsem tam byl, ale taky už nevím kde. Dokonce jsem tu byl i s rodiči.

Pocházíš z Jilemnice, která je v Krkonoších a ty jsou známé lyžařskými středisky. Co ty a lyžování?

To je přesně ten případ jako u lidí, které znám. Bydlí u moře a v životě se v moři nekoupali. (směje se) Takže u mě lyžování a zimní sporty, ne. (směj se) Dělal jsem atletiku, cyklistiku, plavání, volejbal, basketbal, závodně jsem tancoval, ale to je tak všechno. Do zimy prostě ne! (usmívá se)

OLYMPUS DIGITAL CAMERADnes tady probíhá Dětský den za účasti předškolních dětí, ale i školáků. Mirek Šimůnek, jaký byl žák?

Tak každý rád říká, že byl lump a výtržník. To já jsem nebyl, byl jsem až moc hodný.  Pokaždé,, když se něco stalo, tak se řešilo, kdo to udělal: „Šimůnek!“ Vždycky se to na mě všechno svalilo. Za všechno jsem mohl já. (směje se) Takhle to je celý život. Člověk je hodný, blbec a všechno pak odnáší. Budhista mi řekl: Aspoň si nezakálím karmu.“ Uvidíme, jak mi to v životě dopadne dál. Ve škole jsem byl hodný, nebyl jsem pečlivý. Upřímně, moc jsem se neučil, nikdy mě to nebavilo. To je paradox, že se teď musím učit každý den – role, scénáře, ale to už mě baví víc jak škola, to je jasné.

Jak ses dostal k herectví? Hrál jsi divadlo už ve škole nebo chodil na dramatický kroužek?

Já, když jsem mezi dětma na besedě, tak se jich ptám: „Kdo by z vás chtěl být herec nebo zpěvák?“ A nikdo se v dnešní době nepřihlásí. My jsme se v té době hlásili všichni. (směje se) Kromě mě, protože já se za to styděl, to se přiznám. „On chce být herec, hovno, nic z něho nebude,“ říkali by. (usmívá se) Takže jsem to nikomu neřekl, ani rodičům a jel jsem na casting a na přijímačky na soukromou hereckou školu, na DAMU jsme to ani nezkoušel. To mi bylo osmnáct. Na tu soukromou mě vzali a po týdnu mi přišel přijímací dopis, teprve v tu chvíli jsem to rodičům řekl a také, že mám na to našetřené peníze, protože škola něco stála. Pamatuju si na slova mého táty: „To je asi jediná možnost, jak si můžeš zvýšit vzdělání, protože tě znám.“ (směje se)

OLYMPUS DIGITAL CAMERAKdy přišla první role?

To bylo hned po roce ve škole. Přišel jsem jako poslední na casting pohádky Zdeňka Trošky Z pekla štěstí a dopadlo to. Pak se to rozjelo. Do této chvíle 36 filmů, mezi nimi i zahraniční. Samozřejmě divadlo – Mladá Boleslav, Vinohrady. Také jsem žil šest let v zahraničí, což mi dalo hodně.

Žil jsi kde a co jsi tam dělal? Učil ses tam herectví?

Já jsem byl v Latinské Americe – Argentina, Chile, Uruguay, Portoriko, pak Miami, Los Angeles a rok jsme žil v Londýně. Co se týká herectví, tak konkrétně v Americe, nepočítám těch 30-40 filmových špiček, tak se mají od nás co učit, Ty základy herectví, divadelní průprava, v tom ten zbytek strčíme do kapsy. Když jsem jim ukázal dvanáct hlavních rolí v divadle, hned mi řekli, že mě berou, ale musíš mít pracovní povolení, což je kámen úrazu.

A co Londýn?

Tam to bylo krásný rok, dostal jsem hlavní roli v dvoudílném filmu pro ITV a satelity. Podařilo se mi to z českého castingu, když si vybrali dva Čechy a jednoho Angličana. Takže z celé Evropy jenom dva Čechy. To je další známka toho, že my Češi jsme opravdu dobří. Stala se mi tam i další věc. Hledali kluka z celého světa do seriálu a vybrali jednoho z Ameriky a mě, což byla příležitost jako kráva, ale já ji propásl díky nešikovnosti, respektive nějakým věcem, které měly být a já jsem to nevěděl, proto to nedopadlo, ale nelituju toho. Potvrdil jsem si, že v Čechách hrát umíme, dovedeme se prosadit. Přicházejí k nám zahraniční produkce a vybírají si české herce, což je známka kvality. Vezmi si třeba Marka Vašuta, Karla Rodena, Kláru Issovou. Těch herců je spousta. Točí se tady tři filmy ročně, dva seriály, pro nás to je práce a rádi to děláme.

Potkal ses při zahraničních produkcích s nějakými hereckými esy?

Hrál jsem s panem Třískou, i když nás pak vystřihli. (směje se) Také jsem se potkal s Angelinou Jolie, těch hereckých es bylo mnoho, že si už ani nevzpomenu na jména. Ty jména mi fakt nejdou. (směje se) Asi tou největší hvězdou byla Angelina Jolie.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAŽil jsi v zahraničí, takže jazyková vybavenost by pro tebe měla být pro zahraniční produkce výhodou, ne? V těch filmech mluvíš ty, nebo tě na postsynchronech někdo namluví?

Někdy mě přemluví, ale to se mi stalo jen jednou, Většinou to nechají na nás, protože potřebují a hledají Východoevropany – hajzly, lumpy, zloděje… (směje se) Oni chtějí východní přízvuk, což je u mě problém, já mám rád americký přízvuk. Jenže do filmu potřebují ten východní, tak mi před záběrem říkají, ať tam hodím ten český.

V těchto filmech hraješ většinou záporáky, ale každý tě zná jako toho prince Z pekla štěstí…

Samozřejmě, pro mě to byla role, která mě odpíchla k dalším filmům, přesto pro mě byla nejlepší ta v Anglii, která měla všechno. Hrál jsem Afghánce a lidé v Londýně, myslím ty z Dálného východu, mě na ulici poznávali, zastavovali a zvali k nim na večeři, to bylo nádherné. Hrozně se divili, že nejsem „jejich“. (usmívá se) Já dva měsíce dřel jazyk, tak to asi účel splnilo. Je škoda, že o tom nikdo v Čechách neví a film asi nikdo nikdy neuvidí.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAV současné době tě diváci mohou vidět v seriálu Doktoři z Počátků… Kde ještě tě mohou spatřit?

Ano, ten teď běží, hraju tam postavu Romana a je pravda, že mě lidi zastavují na ulici a oslovují mě Romane.(usmívá se) Pak mě mohou vidět ve VIP zprávách, kde jsem ale za sám za sebe. Samozřejmě mě má každý spojený s pohádkou Z pekla štěstí, což bude asi napořád pro všechny jednička z mých rolí.

Po skončení akce tady na Studánce jedeš moderovat do Brna. Jak ses k moderování vůbec dostal?

To bylo už na škole, ještě než přišlo natáčení Z pekla štěstí. Moderoval jsem v Praze Miss poupě. Tragédie největší. (směje se) Ovšem, pak jsem si vzpomněl na Vladimíra Menšíka, kterého taky vypískávali, a Leoše Mareše taky v počátcích vypískávali. Učený z nebe nespadl, navíc mi bylo osmnáct, ale stejně ani v osmdesáti to úplně umět nebudu. Mareš je Mareš, pak je tu ještě Libor Bouček, u nich je vidět, že mají naučené fráze, vtipy a nápady, prostě patří mezi špičku. Já to dělám patnáct let, kromě šesti let v zahraničí, a přišlo to tak nějak samo. Ani nevím proč. Prostě jsem to chtěl dělat, tak se to stalo. (usmívá se)

Jsi známou tváří. Všude, kam přijedeš, tě lidé znají. Co popularita, je příjemná nebo někdy má i svou zápornou stránku?

Někdy té nepříjemné je až moc. Ale na druhou stranu převažuje ta příjemná. Teď chci kupovat byt na hypotéku a tam ta sleva jde sama, aniž bych musel něco říkat. (směje se) To je ta příjemná stránka, výhoda. Ale opilí lidé na zábavách, to je pak něco, občas musí zasahovat i ochranka. Někdy je to hodně nepříjemné. Dřív jsem třeba hodně používal metro, ale po různých zkušenostech v něm už jezdím radši autem.

A co bulvár? Tobě se nějakým způsobem vyhýbá, nepíše se o tobě v souvislosti s nějakými skandály, večírky vůbec nepíše… Čím to je?

Co se týká bulváru, tak nejsem ten expert typu modelek, které tam volají, cíleně jim dávají informace nebo je zvou přímo tam, kde se chtějí ukázat. V životě bych tohle neudělal a neudělám. Naopak, já se už o sobě nechci v bulváru dočítat ty sračky, co píšou. Je to nepříjemné pro mě, pro mou rodinu a všechny lidi okolo mě. Proto, když potkám bulvárního novináře, se zastavím, řeknu tři slova a odcházím. To je také z důvodu toho, abych je nenaštval. To už znám taky, co dokáží potom napsat. Takhle to to tady v Čechách chodí. Snažím se neprovokovat, nedělat špatný věci ve svém životě, abych se za ně nemusel stydět, to opravdu ne.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAČlánek v bulváru je vždy ale na nějaký podnět, nebo si ho účelově vymyslí?

Já nedávám bulváru žádný podnět. Nechodím s žádnými holkami na party, nedělám nějaké vylomeniny. Pokud nejsem zaplacený, ani na takové akce nechodím. Když jsem zaplacený, jdu mezi novináře, protože to je v ten moment má práce. Takhle by to mělo být a ne se podbízet. Takhle to dělají velcí herci jako například pan Somr a další, že na takové akce vůbec nechodí, proto se o nich nikde v bulváru nedočteš. Já to mám teď součástí mé práce – Nova, Prima, mají akci, tak jdu, jinak ne. Povídám si tam o práci, v žádném případě ne o soukromí. Teď mi třeba volala Agáta Hanychová, prý by chtěla natočit něco ze soukromí. V žádném případě to neudělám! Proč bych si měl do svého soukromí tahat celou veřejnost, bulvární novináře, kteří pak ty informace otočí o 180 stupňů? Stejně o mně vědí víc, než já sám. (kroutí hlavou) Na Slovensku to funguje jinak. Dám ti příklad, někdo vyhraje na Slovensku milion, dají to na titulku a všichni z toho mají radost. U nás se to otočí a napíše se: „On vyhrál jenom milion? To je skandál, co to je za hovado?“  Tak tahle funguje agresivita bulváru v Čechách, což mě mrzí. Novináři si vybudovali takovou pověst a postavení, ale nejhorší je, že nás Čechy to baví a vůbec se nad tím, co píší, nepohoršujeme.

Naťukl jsi otázku soukromí. Věc, která asi bude zajímat hodně žen. Mirek Šimůnek – zadaný nebo nezadaný?

(směje se) Nezadaný, bohužel nezadaný. Byl jsem čekající dva roky, ale skončilo to.

Herecká konkurence je velká. Jsou však projekty, do kterých bys nešel? Třeba Ondřej Vetchý říkal, že by v životě nešel do komerčních seriálů. Ty v jednom hraješ, jak jsi zmínil – v Doktorech z Počátků…

Ondra Vetchý měl hrát v Počátkách roli Romana, kterou hraji já, to byl původní návrh. Ale vědělo se, že tam bude problém buď s financemi pro něho, nebo prostě, že to dělat chtít nebude. U mě je to trošku jinak. Jak jsem žil v Americe, tak jsem pochopil velmi rychle jednu věc. Názory herců, že komerci nebudu dělat, protože znehodnocují moji cenu, tak to můžu herectví zrovna zabalit, protože bych se vůbec neuživil. Musím uživit sebe, budoucí rodinu, doufám, že ji budu mít, ale pardon, bez komerce to prostě nejde. Kdybych hrál jen v divadle, tak si vydělám 18 000 Kč čistého a to není mnohdy na nájem, natož ještě na jídlo. Bez těch seriálů by to prostě nešlo, proto je beru a mám je rád. A také nejen z důvodu obživy, ale protože mě ta práce neskutečně baví.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAJe tedy role, film, do kterých bys opravdu nešel?

Málokdo si může dnes dovolit odmítnout práci. Kolikrát tušíš, co je to za produkci, jak ten film dopadne, myslím jeho úspěšnost, jaký má rozpočet, jestli je nízkonákladový, vysokonákladový, kolik tam máš „machu“ – textu, kolik se bude natáčet dní. Odmítnul jsem pár věcí, ale většinou přijímám výzvu, že ten film uděláme dobře.

A co kdyby přišla nabídka na kvalitní film, kde bys měl erotickou scénu, musel ukázat nahotu?

Nikdy! Nešel bych a nikdy nepůjdu do erotiky. Je hranice, za kterou nejdu. Vezmi třeba paní Vašáryovou v Postřižinách. Pro ni to byl velkolepý film, ale já bych to neudělal. Opravdu ne. K tomu mě nepřemluví nikdy. Myslím si, že to není potřeba, abych se ve filmu svlékal. Když se člověk svlékne, už ztrácí hodnotu.

Diváci tě vidí v Doktorech z Počátků, co tě v nejbližší budoucnosti čeká, jaké projekty, divadelní hry, filmy…?

Doktoři z Počátků končí, definitivně. Už se nenatáčí nové díly, jen se vysílají už ty natočené. Nevím, co bude místo nich, vlastně vím, ale nemůžu o tom mluvit. (usmívá se) Co se týká mě a filmu, tak mě čeká film s autorkou Zitou Marinovou, měl se natáčet teď v červnu, ale začne se v srpnu. Je to komedie ze současnosti, o mladých lidech a problémech mladých děvčat. Pak bych měl natáčet ještě jednu komedii, ale to ještě není jisté. Ve vzduchu visí slovenský seriál, jehož první díl jsme natočili už vloni. Pokud se bude točit, bude to příjemné. V tuhle chvíli co bude dál, nevím. Jo ještě jeden film, kde budu hrát dokonce gaye. (směje se)

OLYMPUS DIGITAL CAMERAKromě dojíždějících Počátků tě můžeme vidět kde?

Samozřejmě na Primě ve VIP zprávách. Pak ve filmu, který jsme natočili před půlrokem s Jirkou Mádlem, ale ten poběží asi až po prázdninách a jinak na moderování soukromých akcí.

Miroslav Šimůnek a zástupkyně hlavního partnera akce „Víkendu pro celou rodinu“ Lucia Majkutová z likérky MK Iglov z Lípy nad Orlicí.

Miroslav Šimůnek a zástupkyně hlavního partnera akce „Víkendu pro celou rodinu“ Lucia Majkutová z likérky MK Iglov z Lípy nad Orlicí.

Ty jsi na volné noze nebo máš domovskou divadelní scénu?

Já měl pět komedií ve dvou divadlech a v obou jsme se neshodli na podmínkách a přístupu, tak jsem odešel. V současné době nemám žádné angažmá, ale věřím, že po divadelních prázdninách nabídka přijde. (usmívá se)

Foto: Martin Šnajdr

Čtenářská diskuze