VAMBERK – Největší amatérský cyklistický závod východní Evropy, nebo-li Tour de France východu, se konal vždy v květnových dnech na silnicích dřívějších socialistických zemí.
Závod míru byl sice protkán myšlenkami socialismu, ale ve své době byl velmi sledovaný a diváky oblíbený sportovní podnik. Do vamberecké historie se zapsal 21. ročník a datum 17. května 1968, kdy IX. etapa startovala právě ve Vamberku! Na cyklisty čekala 179 km dlouhá etapa do Otrokovic.
Světový VAMBERK
Podíváme-li se do historie Závodu míru, tak tento 21. ročník na trase Berlín – Praha – Varšava vyhrál německý jezdec Axel Peschel, druhé místo vybojoval Karel Vávra z Československa a třetí skončil Magiera z Polska. Celková vzdálenost závodu činila 2 352 km, na závodníky čekalo šestnáct etap a ze 108 cyklistů jich do cíle dojelo 67.
Co tehdy Závod míru pro Vamberk znamenal? O tom nás hned přesvědčí článek z Vamberecké kroniky.
„V pátek 17. května 1968 se město Vamberk dostalo do všech světových jazyků, šířilo se telegrafy a dálnopisy v řadě zemí. Toho dne totiž přivezl zvláštní vlak z Hradce Králové do Vamberka cyklisty – účastníky letošního ročníku Závodu míru. Už na nádraží je vítaly husté davy diváků, které se táhly přes celé město až pod Vyhlídku za městem. Na tuto událost se sjeli diváci z celého okresu. Závodníky z tribuny pozdravil předseda MěstNV a ve 13 hodin byl zahájen ostrý start etapy směr Žamberk, Rybná nad Zdobnicí, Suchý vrch, až do Otrokovic.“
Spolek přátel historie Vamberka
Zajímavé postřehy z dřívější doby nám přinesl i Spolek přátel historie Vamberka.
„Pro Vamberk jako etapové město Závodu míru to tehdy byla čest a velká událost. Jak se na tuto událost před 53 lety Vamberk připravoval? V tehdejším tisku zaznívalo, že čistota a pořádek na ulicích, před domy a v zahrádkách, není jenom heslo „Jarní úklid“, ale trvalý kabát města. Každý obchodní výklad by měl být uměleckým obrazem, a co zvenku, to také uvnitř. Čistota, hygiena, vkus, oblečení, úsměv. Oboustranně, tj. i od kupujícího a návštěvníka, a pořád, nejen v květnu. Zajímavá jsou také tehdejší bezpečnostní opatření, jako uvázat doma psy, zavřít husy, slepice, kočky a v dobré víře nepolévat účastníky vodou ani na ně házet květiny.“
Tour de France VÝCHODU
Populární závod probíhal v období studené války a bohužel byl ovlivněn tehdejší politikou. Závod míru byl každopádně nejtěžším amatérským závodem, přezdívaným „Tour de France“ východu. Odjezdilo se celkem 58 ročníků. Konal se zprvu na území Polska a bývalého Československa. Později se přidalo východní Německo a Sovětský svaz, dnešní Rusko. První ročník v roce 1948 se jel z Varšavy do Prahy a zpět. Když cyklisté projížděli po našich a polských silnicích, byli šokováni, co po sobě zanechal fašismus. V roce 1952 se trasa závodu změnila na Varšava – Berlín – Praha. Každoročně začínal v jednom z těchto měst.
V letech 1985–86 byli spoluorganizátorem Závodu míru také Rusové (tehdejší SSSR). A právě za absurdní se považuje start v květnu 1986 z ukrajinského Kyjeva, kdy šlo cyklistům o život. 26. dubna 1986 totiž došlo k černobylské havárii (jen sto kilometrů od Kyjeva)!
Havárie v Černobylu
Všichni účastníci i diváci byli zasaženi radioaktivním spadem. Nebezpečný mrak přeletěl nad Skandinávií a pak se různě pohyboval nad Evropou. Na Západě brzy věděli své, zavírali okna, děti si nesměly venku hrát. Na východě, vč. naší země oficiální místa dlouho tvrdila, že není důvod k panice. Proto i na 1. máje vyšli lidé s úsměvem do ulic … Až po letech vyšlo najevo, že nad kontinentem proudily tuny radioaktivních látek! V roce 1986 vyhrál první etapu kolem Kyjeva náš Josef Regec. Své následné zdravotní problémy, kdy přišel o ledvinu zasaženou nádorem, připisuje právě této katastrofě, která se na Ukrajině stala.
Veselý, Smolík a Moravec
Mezi vítěze Závodu míru se zapsali také Češi. Jako první v roce 1949 Jan VESELÝ, oceněný jako cyklista století. Vyhrál 16 etap. Zrůdnost tehdejší doby se ukázala v přípravě na olympiádu 1948 v Londýně. Jeden z reprezentantů tehdy oslovil velmi neuctivě jednoho z funkcionářů a celé cyklistické družstvo bylo potrestáno zákazem startu! Po 15 letech se podařilo vyhrát Závod míru Janu SMOLÍKOVI. V 21 letech byl historicky nejmladším vítězem závodu. Celkem vyhrál 16 etap.
Vlastimil MORAVEC
V roce 1972 dokázal celý závod vyhrát Vlastimil MORAVEC. Tohoto cyklistu znalo celé Rychnovsko. Žil v obci Spy u Nového Města nad Metují. Po základní škole absolvoval dobrušskou průmyslovku a ve městě F.L. Věka začal závodit v cyklistickém klubu. Po maturitě odešel do brněnské Dukly. Zemřel bohužel tragicky v pouhých 36 letech!
První Závod míru po revoluci v roce 1990 vyhrál Ján SVORADA. Bylo mu tak jako Smolíkovi teprve 21 let. Svorada se prosadil i na Tour de France 1994, kdy skončil na 3. místě v soutěži o zelený trikot nejlepšího spurtera. Vyhrál také x etap na Giru d´Italia, na Tour a na Vueltě. Obliba Závodu míru ochabovala, přesto v něm máme zapsané ještě další vítěze. Z roku 1993 Jaroslava BÍLKA a z roku 1995 Pavla PADRNOSE, který byl v letech 2002–05 členem vítězného týmu Lance Armstronga v Tour de France. Posledním vítězem byl Ondřej SOSENKA (45), bývalý držitel světového rekordu UCI v hodinovce. Závod míru byl z finančních důvodů ukončen v roce 2007.
Picassova holubice
Závod míru se zařadil k nejvýznamnějším cyklistickým závodům historie. „Kdyby československá cyklistika nedala světovému pelotonu nic víc než Závod míru, přesto by měla nehynoucí zásluhu na převratném rozvoji tohoto sportovního odvětví. Květnové etapy s nejušlechtilejším symbolem lidstva – Picassovou holubicí ve znaku, myšlenku míru a přátelství, znamená i dnes největší závod amatérů,“ řekl generální sekretář Mezinárodní cyklistické federace UCI Michal Jekiel.
PAVEL KUMPOŠT
